Půjdeme po dílech arch. Aloise Dryáka. Z Václavského nám. od hotelu Evropa (dříve Šroubek) k soše sv.Václava, dále do ulice Slezské, Jana Masaryka a zakončíme v Dykově ulici. Alois DRYÁK (1872 - 1932)  relativně málo známý secesní žák Fridricha Ohmanna. Na počátku tvořil se svými spolužáky. Začal ještě s Ohmannem 1901 hotel Central v Hybernské ul. a již samostatně navrhl 1905 hotel Garni dnes Merian vedle hotelu Evropa na Václavském nám. S přáteli sochaři vysoutěžil řadu hrobů, kašen a velkých pomníků v centru Prahy, z nichž nejslavnější jsou sv.Václav (s Myslbekem) a Fr.Palacký (s Suchardou) oba z 1912. Zvláštní byly realizace sokolských sletišť (Letná a Strahov). Prošel prvorepublikovým obdobím rondokubismu (Radiopalác) a rychle přešel ke klasické Kotěrovské moderně (tabáková režie, U dvou koulí dnes krajský soud ve Slezké ul., nakl.Orbis vedle)  Samostatnou kapitolou byly vilové domy od historismu v Dykově ul. až po vlastní bezozdobný styl na Hanspaulce, vč. zákl. školy a na Ořechovce, kde spoluvytvářel urbanismus a postavil si vlastní dům s ateliérem. 1932 na Olymp.hrách v Los Angeles obdržel olympijskou medajli za největší stadion na světě na Strahově. Dnes je nejvíce uznáván postmodernisty, nikdy neuvěřil plochým střechám, ačkoliv na jeho poslední stavbě zrealizoval funkcionalisticky rovnou střechu vršovické sokolovny jeho dávný spolužák B.Hybšman. Dnes již nikdo nevzpomene, že byl jako vítěz druhých cen spolutvořitelem Obecního domu a Veletržního paláce. Ani jeho mimopražské realizace (Šumperk, Mor.Třebová, Brno a dokonce Užhorod) nejsou obecně známy.   50,-