Opět v našem oblíbeném pojetí vycházky = poznáme a procítíme danou ulici a navštívíme v ní řadu objektů ! 
Jedná se o jednu ulici, která začíná na Příkopech a končí před budovou Opery. V první části se zaměříme na objekty s dvory : bývalý Klášter ….kde studoval F.L.Věk, dnes Průmyslová škola elektrotechnická, funkcionalistická pasáž v bývalé Komerční bance, Palác s tiskárnou Prager Tags Blattu, později Mladá Fronta, kam chodil Egon Ervin Kiss s Franzem Kafkou. Naproti v Kounicově paláci se do zahrad nedostaneme, zato vstoupíme do vestibulu soukromého Muzea Alfonze Muchy, které se v paláci nachází. Naproti ve slepé ulici V cípu se zaměříme nejen na Pasáž do Václavského náměstí a Jindřišské ul. a vstoupíme do bývalé Jízdárny, kde je dnes herna. Projdeme lobby Hotelu Diplomat s krátkou zastávkou v Gentleman Klubu od nám známého architekta Nahálky. Na protilehlém rohu si prohlédneme v avantgardním Hotelu Fuzion otáčivý bar s galerií. Hotel byl postaven ve stylu art deco s bohatou sochařskou výzdobou ve 30.letech, po 2.sv. válce podnik zahraničního obchodu se zaměřením na obuv Exico. Přejdeme Jindřiškou ulicí kde Panská ulice změní jméno na ulici Politických vězňů. Zajdeme krátce do vícepatrové haly znovuzrozeného Paláce č.16, kde po generace bylo Generální ředitelství Československé televize. Hned za tímto palácem si podrobněji prohlédneme Šebkův palác s neorenesančním schodištěm a bohatou malířskou výzdobou z období Českého národního obrození, který po 1918 byl sídlem ČNB. Zajímat nás bude další palác, který má nápadně červenou fasádu, je opět neorenesanční a dvakrát větší než Palác Šebkův. Postavila si ho věhlasná rodina cukrovarníků Mandelíků a sídlí v něm Ústřední výbor Komunistické strany Čech a Moravy. Navštívíme nádvoří a knihovnu. Slavnější je rohový palác do ulice Olivové, který postavil Jan Kotěra po své smrti a je obdivuhodný pouze venku, ve stylu detroitského art deca. Naproti naopak vstoupíme do Paláce Edison, kde na chodbách a v několika místnostech sídlí známa Aukční síň Dr.Jaskmanického. Ulice se do konce 2.sv.války jmenovala Bredovská, což dokládá rozsáhlý komplex Bredovského dvora, jehož přízemními nádvořími a interiéry projdeme a přesvědčíme se o historii od empíru k postmoderně. V postmoderně budeme pokračovat naproti v Hotelu Jasmín a Pasáži Jiřího Grossmanna. Za ulicí Opletalovou, dříve Lutzovou, takto nazvanou po německy hovořícím spolupracovníkovi TGM a Dr. E.B.za 1.sv. války, při zakládání ČSR, nás zaujme jen Pečkův palác, jako nejlepší dílo židovského žáka Gočára, Maxe Spielmanna. Zatímco uhlobaron včas 1937 uprchl do USA a přenechal palác Gestapu, nejdelší historii Pečkova paláce představuje kontroverzní Ministerstvo zahraničního obchodu.  50,-